Proč je káva v kavárně drahá? A jak na ní ušetřit?

Pokud pravidelně chodíte do kaváren, jistě vám nemusíme zdlouhavě vysvětlovat, že i taková na první pohled základní položka, jako káva, během několika posledních let poměrně výrazně zdražila. A jak jsme zmiňovali v samostatném článku o cenách espressa v Evropě, Česko na tom není ani zdaleka nejhůře. Znamená to ale, že provozovat kavárnu může být zlatý důl? Bohužel ne. Proč tomu tak je a co všechno se skrývá za provozem kavárny, rozebereme detailněji v tomto článku. 

Jaké výdaje má majitel kavárny? 

Ze všeho nejdříve bychom se měli podívat na to, jaké výdaje jsou vlastně s provozováním kavárny spojené. Většina lidí vnímá především nákup kávy či mléka, což jsou samozřejmě velmi levné suroviny. Násobně větší výdaje však představují:

• Zaměstnanci – různé kavárny zaměstnávají různé množství personálu od hlavního baristy až po servírku. Tak či tak představují právě zaměstnanci jeden z hlavních výdajů. 
• Pronájem prostor – málokdo provozuje v dnešní době kavárnu ve vlastním prostoru, a proto je obvyklé, že se platí nájem. 
• Vybavení – I za předpokladu, že nebudeme počítat s pořizovací cenou jednotlivého vybavení, podléhají věci jako kávovar či mlýnek určitému opotřebení a je třeba platit za jejich údržbu
• Další výdaje – kromě výdajů za vodu a energie je třeba počítat s náklady na kelímky či hrníčky, nejrůznější sirupy či cukr do kávy a další drobné výdaje, které v konečném součtu mohou hrát velkou roli. 

Konkrétní příklad

Pojďme se pro ilustraci podívat na zjednodušený konkrétní příklad toho, jak kavárna může fungovat. Náš ilustrační podnik bude zaměstnávat jednoho baristu, který spadá do 3. skupiny zaručené mzdy, a tedy musí brát minimálně 21 300 Kč. Tato částka ale nezahrnuje daně odváděné zaměstnavatelem, tudíž pro majitele kavárny to může být náklad bezmála 30 tisíc korun. K tomu je třeba připočítat pronájem prostor, řekněme 15 tisíc korun (byť v praxi toto číslo může být mnohem vyšší). Za další výdaje (od energií a vody až po zmíněné sirupy) utratí naše malá kavárna řekněme 5 tisíc korun. Její výdaje tak představují 50 tisíc korun měsíčně. 

Když pak prodá kávu, jejíž výrobní cena je řekněme 5 korun, za 50 korun (což je podle dostupných zdrojů průměrná cena espressa v ČR), eviduje zisk 45 korun z každého šálku. To znamená, že aby kavárna vydělala aspoň tolik, jaké jsou její výdaje, je třeba prodat každý měsíc přes 1100 šálků kávy. Každý den je to tedy asi 37 káv, které je nutné prodat. A to jsme vycházeli jen z velmi zjednodušeného příkladu. Pokud by kavárna disponovala dvěma zaměstnanci, výdaje by již představovaly 80 tisíc a káv by bylo třeba prodat téměř 1800. 

Co to znamená? 

Samozřejmě, že tento výpočet nebyl úplně dokonalý a v některých kavárnách může být majitel zároveň jediným zaměstnancem, zatímco jiné podniky mohou platit nájem v řádu vyšších desítek či nižších stovek tisíc korun. Tento příklad však dobře ilustruje, že provozovat kavárnu nemusí být vždycky tak úplně zlatý důl a je dobré si toho být vědom ve chvíli, kdy do nějakého podniku jdete. 

Jak na kávě ušetřit?

I když to samozřejmě zní trošku jako klišé, pokud chcete na kávě ušetřit, je určitě dobrou volbou si ji v běžných dnech připravovat doma a do kavárny chodit spíše za odměnu. Počáteční investice do vybavení jako je třeba mlýnek na kávu, kvalitní moka konvička a samozřejmě skvělá čerstvá káva se vám rychle vrátí a až si domácí přípravu kávy osvojíte, určitě vám káva bude chutnat jako v kavárně.