Pokud naše články o kávě čtete pravidelně, jistě jste si všimli, že se čas od času v souvislosti s některými produkty zmiňujeme o tom, že byly vypěstované ve vyšší nadmořské výšce – typickým příkladem takové kávy je třeba populární Jamaica Blue Mountain. A zatímco pro někoho je to naprosto nedůležitá informace, kávovým odborníkům toho nadmořská výška prozradí opravdu hodně. V tomto článku se na ni proto zaměříme a povíme si více o tom, jak ovlivňuje chuť kávy a proč ji neignorovat.
Proč je to důležité?
Stejně jako u každé rostliny, je i v případě kávovníků výsledná úroda definovaná celou řadou klimatických podmínek. Kromě venkovní teploty a množství srážek pak hraje roli právě i zmiňovaná nadmořská výška, od které závisí rychlost, s jakou kávová zrna dozrávají. Obecně platná poučka říká, že káva z vyšších nadmořských výšek dozrává pomaleji a jednotlivé chuťové nuance tak mají více času na to, aby se dokázali naplno probudit. Kávová zrna rovněž absorbují více látek z dužiny, která je obaluje. Možná si říkáte, proč se tedy všechna káva nepěstuje ve vyšších nadmořských výškách, když to dělá takový rozdíl. A je to primárně proto, že obvykle jde ruku v ruce s výškou také nákladnější transport kávových zrn „do civilizace“ i o něco menší úroda kávovníků. Cena takové kávy tak musí být zákonitě vyšší, aby tyto náklady kompenzovala.
Jak je to s kofeinem?
Ačkoliv lidé používají kofein primárně jako stimulant, rostliny ho mají jako takový přírodní repelent, protože pro celou řadu tvorů je tato látka toxická. A jelikož celá řada těchto drobných škůdců žije spíše v nížinách, znamená to, že kávová zrna pěstovaná níže mají více kofeinu. Proto ostatně také robusta, o které jsme psali v samostatném článku, obvykle vyhledává nížiny, kdežto arabika se pěstuje ve vyšších lokalitách.
Jaká nadmořská výška je nejlepší?
Zároveň je pro kompletnost třeba dodat, že rozhodně neexistuje žádná všeobecně platná poučka, která by jasně říkala, jaká nadmořská výška je pro kávu nejlepší. Je to zkrátka a dobře jen jeden z mnoha faktorů, které určují výslednou chuť vašeho šálku kávy. Přesto však lze říct, že obecně lze kávu pěstovat již v nadmořských výškách kolem 700 metrů, ovšem ta obvykle nebývá chuťově úplně dobrá – mnoho pěstitelů v těchto podmínkách preferuje chuťově více plytkou robustu a obecně nemůže být řeč o nějakém komplexním a zajímavém chuťovém profilu – přesto i taková káva má své příznivce. O kávě z oblastí s vysokou nadmořskou výškou pak mluvíme nejčastěji v oblastech okolo 1200 metrů nad mořem. Je to ale značně různorodé, protože například jedna z nejznámějších káv na světě Jamaica Blue Mountain se pěstuje v rozmezí 900 až 1700 metrů.
Ochutnejte ten rozdíl
Ačkoliv v tomto článku jsme snad teoreticky obsáhli všechno důležité v souvislosti s nadmořskou výškou, nejlepší jsou samozřejmě praktické zkušenosti. A pokud chcete ochutnat ten rozdíl sami, určitě doporučujeme vzít například již zmiňovanou Jamaica Blue Mountain nebo některou z dalších káv v rámci naší široké kávové nabídky a porovnat je třeba s nějakou robustou, kterou mnohdy najdete v supermarketu. Uvidíte, že nemusíte být žádným kávovým odborníkem, abyste poznali ten rozdíl.