Prémiová káva je stejně výjimečná komoditami jako dobré víno nebo exkluzivní čaje. A také proto závisí výsledná chuť každého zrna na celé řadě různých vlastností, jako je klima, množství srážek, vlhkost i kvalita půdy. No a jelikož poslední ze zmiňovaných faktorů je také velmi zajímavý, ale nedostává se mu v našich článcích takové pozornosti, zaměříme se na něj v tomto blogovém příspěvku.
Jak vypadá ideální půda?
Jak pravidelní čtenáři našich článků jistě vědí, káva se pěstuje primárně v tzv. kávovém pásu mezi jednotlivými obratníky. Tyto regiony přitom řada znaků spojuje (zejména teplé klima s dostatkem vlhkosti), ale řadu charakteristik mají zcela odlišnou a právě proto je káva z každého regionu jiná. Jak by ale měla vypadat ideální půda? Měla by být bohatá na živiny, optimálně lehce kyselejší s pH někde mezi 5 a 6. Právě proto se kávovníky ostatně mnohdy pěstují v blízkosti sopek, které po erupcích nabízí relativně mladou zeminu bohatou na naprosto klíčové minerály jako je fosfor, hořčík, zinek, železo nebo draslík, který souvisí s obsahem cukru v kávovníku a tedy do značné míry ovlivňuje výslednou chuť zralých třešní. Někdy přitom bývá doporučováno před vysazením kávovníků nechat část pole zarůst trávou, která pomůže udržet v trávě určitou vlhkost. Pokud byste si chtěli kávovník pěstovat doma, je možné ho i hnojit, přičemž doporučovány bývají hnojiva používaná na orchideje, která sníží pH půdy a zvýší obsah minerálních látek. Od věci není ani použití rašeliny, protože kávovník má rád půdu s dostatečným obsahem vápníku.
Komoditní, nebo výběrová?
Komoditní a výběrová káva se od sebe liší opravdu v mnohém. Jednou z těch věcí je samozřejmě i to, jakou péči jednotlivým kávovníkům věnují – komoditní káva se kvůli maximalizaci zisku samozřejmě pěstuje na polích o velké rozloze, a proto je těžké věnovat každému jednomu kávovníku náležitou pozornost. Naproti tomu u menších farem, které produkují jen malé množství kávy, ale dávají si na ní více záležet, můžete očekávat větší péči k rostlinky.
Jaké další faktory kávu ovlivňují?
Na druhou stranu musíme jedním dechem dodat, že půda je jen jedním z mnoha faktorů, které ovlivňují, jaké chutě a vůně budete v šálku své ranní kávy vnímat. Typicky je to například doba, po kterou na kávovníky svítí slunce, jaká je vlhkost vzduchu, kolik srážek napadne (pro kávovníky je ideální až 2000 litrů na metr čtvereční, jelikož značnou část potřebných tekutin absorbují skrze listy) a nebo třeba v jaké nadmořské výšce se kávovníky pěstují. Čím vyšší je nadmořská výška, tím nižší jsou pravděpodobně průměrné teploty a kávová zrna tak potřebují na dozrání více času, ale zároveň se během tohoto času může lépe vyvinout jejich výsledná chuť. Svůj podíl na výsledku může mít i to, jaké ostatní plodiny se spolu s kávou v konkrétní oblasti pěstují, protože například při pěstování u dostatečně diverzifikovaných smíšených lesů nemusí být taková potřeba používat pesticidy a další chemikálie jako u velkých otevřených plantáží.
Jak vidíte, pěstitelé musí vzít do úvahy opravdu celou řadu různých faktorů. Ale díky odlišným přístupům i geograficky a klimaticky determinovaným podmínkám si můžete vychutnat spoustu skvělých káv. Porovnejte mezi sebou například některé z výjimečných arabik z celého světa a poznejte drobné rozdíly na vlastní chuťové pohárky.